NESMYSLY

VÍTEJTE!

Moc tomu vlastně furt nevěřím. Tolik nervů to stálo, vyřizování, zařizování, telefonátů, peněz, … Ale jo. Tak se to fakt povedlo.
Už tu bydlíme 14 dní a musím říct, že jsem si hned zvykla. První noc jsem se tu cítila jak v hotelu. To teplo, který tu je a hlavně ta koupelna, ta mě hrozně uspokojila a uklidnila.
Nastoupil klid. A to mi poslední dva měsíce děsně chybělo.
První ráno se Nero vzbudil už po šesté, tak jsem ho vzala ven a prozkoumávali jsme okolí. Byla jsem nadšená z toho, že vidím lesy. Všude dokola. To jsem nikdy neměla. Ani stromy jsme pořádně takhle z baráku neviděla. A ten vzduch. Tak syrovej a čistej.
Ach!

Ale dost o okolí, jdem dovnitř.
Virtuálně vás provedu naší rezidencí a ukážu vám aspoň něco málo z toho, jak to u nás teď momentálně vypadá.
Tak jo, vstupte, prosím! 🙂

CHODBA
Asi nikoho nepřekvapí, že když se k nám vejde, ocitne se v chodbě, že. Naše chodba je zpočátku široká a asi v půlce se zúží. To proto, že hned vlevo od vstupu je připraven „výřez“ na zabudovanou skříň. Tu ještě nemáme, takže tam sídlí zatím klasická skříň a ještě pár krabic, který půjdou do sklepa. Ten se zatím dodělává…
Každej pokoj má svůj vlastní vstup a vstupuje se do nich právě z této hlavní chodby.
Když jsme byt kupovali, mohli jsme ještě do pár věcí ze stavby upravit. A já si nechala dodat svou dlažbu, protože v plánu byla plovoučka a to jsem nechtěla.

LOŽNICE
Naproti vstupním dveřím je ložnice. Ta zatím neoplývá žádnou novou krásou ani designem, neboť všechen nábytek z bývalýho bytu, z bývalé ložnice jsme museli dát i sem. To hlavně proto, že bylo potřeba prostě jiných věcí, a taky proto, že ložnice neměla starý vybavení a může se používat ještě dál, na rozdíl od ostatních pokojů.
První, co sem budeme kupovat jsou noční stolky a lampy. Hned k tomu si chci koupit toaletní stolek, štendr a zrcadlo a vytvořit tak naproti dveřím u okna takovej bjůty koutek.
Pak určitě musíme vyřešit skříň, páč už není moc vhodná a přijde na věc i s novou postelí. Ale jak říkám, tohle časem…

PRACOVNA
Pracovna se nachází hned vedle ložnice. Je to velikostně stejnej pokoj, resp. o chlup větší, ale na stejnou světovou stranu. Tady většinu času tráví můj manžel. Zde se nachází naše pracovní stoly a knihovna, nebo spíš taková skříňka s policema, kde jsou všechny knížky, ale nachází se tam aji šanony a všechny důležitý papíry.
Do pracovny máme v plánu koupit menší, rozkládací sedačku. Chceme, aby pokoj sloužil i jako takový pokoj pro hosty, když bude třeba.

KOUPELNA A WC
Koupelna je skoro naproti pracovně. S koupelnou jsem děsně spokojená už zpočátku. Je úplně akorát velká a hlavně máme jak vanu, velkou, tak i sprcháč. Navíc má velký, bílý kachličky na jedné straně a na dalších zase takový malý, šedý. Celkově to vypadá zajímavě, i když to má více barev a na to já nejsem zvyklá.
Co se mi nejvíc líbí je podlaha. To je prosím pěkně litej mramor a vypadá to fakt fantasticky. Možná je to vlastně úplně to nejhezčí na celým bytě 😀
Wc se nachází hned vedle a je úplně stejný, jak koupelna.

JEDEN POKOJ, JEDEN BYT
Když se chodbou projde úplně dozadu, dostanete se do největšího prostoru v celým bytě. Tenhle pokoj má asi 70 m2. Jo. Drsný. Někdo má takhle velkej celej byt, my máme takhle velkej jeden pokoj. A tohle byl asi ten impuls, kterej nás k tomuhle sídlu přemluvil. Ten prostor. Ta vzdušnost. Ta velikost. Ten potenciál. A já mám ráda potenciály. Je to výzva a mě baví nad tím přemýšlet. Budovat něco.
Makléřka říkala, že když lidi ten prostor viděli, nevěděli vůbec co s ním. Jak co a kam dát. Kde co rozmístit. Jak to celý vymyslet. Někdo si dokonce bral i na pomoc architekta. Toho já rozhodně nepotřebovala. Stačilo mi se jen po tom prostoru projít a hned mi bylo vše jasný. Takovej prostor se prostě musí jen rozdělit na zóny a dle toho postupovat: zjistila jsem si světový strany a celkovou orientaci, prozkoumala rozvody, dívala se, kde jsou vypínače, kde jsou světla, zkoumala výšku stropu a dala jsem si to hned dohromady.
Takže, když z chodby vstoupíte do toho velkýho prostoru a dáte se doprava, jste v kuchyni.

KUCHYŇSKÁ ZÓNA
No a tohle bylo něco. Kuchyně byla prostě nejhorší. Od samýho začátku. Většinou bejvá kuchyň součástí vybavení, ale né pokud kupuješ novostavbu. Takže následovalo kolečko objíždění, kde a jakou kuchyň koupit, kolik to stojí a tak. Nakonec jsme zvolili IKEA a to hlavně z důvodu skladových zásob. Neměli jsme totiž čas čekat na kuchyň měsíc.
Každopádně díky tomu, že jsem osoba s prostorovým a vizuálním vidění, věděla jsem přesně, jaká kuchyň tu bude. A i jak bude vypadat. Takže jsem si ji navrhla sama a v IKEA jsme ji jen doupravili a pak koupili.

Kuchyň nám vyzvedl a následně i skládal můj velice šikovný tatínek s mladším bráchou. Postupně ale pomáhalo daleko víc lidí a v jednom okamžiku kuchyň skládalo 6 lidí zároveň. I tak to byl horor. Všechno to roztřídit, vědět, kde co je, jak to má vypadat, kam to bude patřit a jestli to celý bude sedět.
Celkově se kuchyň skládala celý tři dny. Další tři dny se čekalo na kuchyňskou desku, se kterou byly problémy a museli jsme ji nechat upravovat, ale nakonec to dopadlo dobře a po týdnu jsme si dodělali poslední část a tím byla digestoř. Teď se musí jen objednat krycí panel a bude kompletně hotovo.

JÍDELNÍ ZÓNA
Tak tu vám neukážu. Což mě mrzí, ale nejde jinak. Čekáme totiž na jídelní stůl a bez něj to fakt nejde. Zatím nám slouží stůl starej, ale ten je tak škaredej, že ani na fotku to není.
Každopádně jídelní zóna se nachází vedle kuchyně a napojuje se na obývací část.

OBÝVACÍ ZÓNA
Se nachází vlastně naproti vstupu do velké místnosti. Není ještě úplně zařízená, ale zatím nám to takto stačí. Vlastně ani nevím, jestli to tady budem nějak ještě řešit, páč televizi a sedačkou máme úplně novou, spíš jen chci dokoupit světla a možná i koberec kusovej před sedačku, ale to je asi všechno.

ČTECÍ, ZENOVÝ A ART KOUTEK
Aby se zaplnil a zútulnil ten velkej prostor, musí se vyplnit rohový části. Do každé jsem si naplánovala vybudovat něco jinýho.
Do rohu mezi jídelnou a obývákem chci vybudovat čtecí koutek. Mám tam v plánu koupit nízkou knihovnu, ušáka, stojací lampu a kobereček.
Do rohu jakoby naproti už buduju tzv. zenový koutek. Tenhle koutek chci využívat na jógu, relaxaci, meditaci a tak. Plánuju koupit vonný tyčinky a zaplnit to tam svíčkama. Mělo tam taky být moje křeslo z banánových vláken, ale manžel mi ho při stěhování vyhodil. Takže zatím vypadá takto:

Posledním koutkem bude koutek na moje malování a tvorbu. Teď nemyslím tu grafickou, ale tu ruční. V plánu je teda hlavně kreslící stůl, opět nějaký osvětlení a možná si tam nechám Alberta, což je dřevěnej regálovej systém, ten jsem měla už ve starým bytě a využívala jsem jej.

VELKORYSÁ REZIDENCE ANEB CO JSME TO TEDA KOUPILI
Asi jste už zaregistrovali, že našemu bytu říkám rezidence. Není to můj termín, tento byt je rezidencí. Je to holý fakt. Rezidenční byty jsou totiž ty byty, který splňují nějaká z kritérií. Např. umístění, poloha/lokalita samotná, dopravní dostupnost, občanská vybavenost, ale hlavně se jedná o velkorysé prostory, které jsou nadstandartně vybaveny už od stavby. Mělo by to zkrátka být něco „víc“.

Tohle je rozhodně pro nás o dost víc, než na co jsme byli zvyklí. A možná i než jsme mysleli. Já vlastně nic takovýho ani nechtěla. Ani mě nenapadlo takový řešení. Prostě to přišlo. Tečka.

No a obecně tedy: jedná se o střešní/podkrovní byt o celkové velikosti 133 m2. Dispozičně je řešen jako 3+kk, ale díky tomu velkýmu pokoji a celkem logickou stavební organizací lze z tohoto bytu „vydojit“ až 5+kk či 4+1. Zkrátka potenciál. Ten tu je na hodně místech.
K bytu nám náleží sklep, kterej se ještě dodělává a parkovací místo za barákem.

No a dům samotnej, kde se náš byt nachází je celkem zajímavej. Stál tu ještě dřív, než samotná obec vznikla. První zmínka o něm je z roku 1688 a byl to Hornický dům. Celá tahle oblast, kde teď žiju je oblast hornická, těžilo se tu černé uhlí až do roku 1992. Náš dům byl prvním domem vůbec a sloužil jako jídelna a ubytování pro horníky.
Teď zažívá vzkříšení a jsou s ním velký plány. Krom toho, že je tu 17 bytů, tak přízemí bude sloužit pro komerci. Měli bychom tu mít lékaře, pražírnu kávy a fyzioterapeuta pro psy. Uvažuje se ještě, že se tu nechá vybudovat i wellness.
Nápad oživit chátrající budovu a využít ji ve všech možných moderních aspektech je mi velice sympatická a doufám, že tento bývalý Hornický dům, dnes se jmenuje „Rezidence Permoník“, zažije další vlnu „slávy“.

Hornický dům někdy kolem roku 1880

Doufám, že se vám u nás líbilo 🙂

Napsat komentář