TETOVÁNÍ – RADY, TIPY, ZKUŠENOSTI

Slovo „tetování“ se překládá z tahitskýho „tatu“ což znamená „něco (o)značit“. 
Počátky počmáraný kůže se datují od … pradávna. Kdo chce přesněji tak cca 5000 let př. n.l., ale s dnešním tetováním to má dost málo společnýho. 
První už tak nějak přesnější významy proč se vůbec tetovat vznikly při různých náboženských rituálech, kdy mělo tetování symbolizovat jakousi ochranu a jistotu kmene. Např. ale na Borneu si lidé nechávali zdobit prsty na rukou a zápěstí, protože věřili, že je to ochrání před nemocema. 
Když teď přeskočím hóóódně dlouhou dobu, tak se nacházíme ve starodávným Egyptě odkud se tetování dostalo až do Řecka, Persie a Arábie. Na každým z těchto míst se později specifickým způsobem vyvíjelo, a to jak vzorem, stylem, tak i účelem. Řekové používali tetování jako komunikaci mezi špióny, díky tomu se tak mohli navzájem identifikovat a zjistit svý postavení ve společenským žebříčku. Tetovaný holky ze západní Asie tak dávaly na vědomí, že jsou vdaný a Římani tak naopak trvale značili zločince a otroky. 





V dnešní době je moc lidí, co tetování má a je ještě víc lidí, kterým se to líbí, uvažují o něm a díky tomu se pořád na něco ptají (což je dobře) a právě pro tyto zvědavce tu je tento článek.
Je zapotřebí ujasnit si pár věci:
Věc číslo 1 – Chci tetování? Chci tetování!
Špatně. 
Všechno špatně. 
Řekni si tu větu znova: „Chci tetování?“ nebo „Chci tetování!“. 
Cítíš ten rozdíl?
Hele ono jde vlastně o jednoduchou věc. Musíš si určit jestli tetování vážně chceš nebo jestli se ti jenom líbí a pokud se ti líbí, bude se ti líbit na tobě samotným? To, že to má Karel a vypadá to na něj fakt dost dobře ještě neznamená, že na tobě to bude vypadat stejně tak dobře. Jo jasně, že si můžeš říct „a co je mi po tom, jestli mi to bude slušet, já ho prostě chci“ nebo „je to moje věc“ atd , ale věř, že až se jednou podíváš do zrcadla, tak se ti to líbit prostě nemusí. 
Takže si zkrátka musíš bejt jistej, že se ti tetování nelíbí jen obecně, ale i jako konkrétně a to i na tobě!
Oukééj?




Věc číslo 2 – Motiv? Umístění?
Zvládli jsme část první a už víme, že fakt chceš kérku. Chceš jí tak moc, že na ní pořád myslíš. Když se koukáš na sebe do zrcadla, tak si představuješ, jak na tobě bude vypadat a začneš se sakra cejtit. Budeš se sám sobě líbit. Jsi přesvědčenej a nic s tebou nehne.
Co ale za kérku a kam?
To je fakt dost DOST důležitá otázka. Řekla bych, že jde vlastně o nejdůležitější otázku celýho procesu. 
Nemůžu ti říct, co si nechat vytetovat, ale můžu ti trochu pomoct a to jednoduchou a možná i rozkazovačněpřací větou – „ať to pro tebe sakra něco znamená!“.
Když někoho potkám a má klidně i třetí „novou“ kérkou, tak se prostě vždycky zeptám co to pro toho člověka znamená. Hodně lidí tuto větu nechápe, ale … oni ji pochopí. 
Časem. A to bude už pozdě.
Líbí se ti motýlci?
Ok.
Máš ráda čísla?
Klidně.
Vytetuj si co chceš, ale hlavně ať to pro tebe něco znamená!
Ať to má duši. 
Není nic horšího než si vytetovat něco bez smyslu (třeba jen, že se ti to teď líbí, nebo že to vidíš všude na netu) a pak toho za pár let litovat. A ono to tak opravdu bývá. 
Pokud pro tebe motýl znamená třeba čistotu, klid nebo nevím co a ty to tak prostě cítíš, tak si ho klidně udělej. Já mám taky blbou hvězdičku na zápěstí, ale když to někdo vidí a začne se smát, tak toho člověka brutálně odzbrojím tím, že mu řeknu, že ta blbá hvězdička má pro mě význam, takže ten člověk vidí, že to nemám jen tak, protože to byla před dvouma rokama móda jako třeba byla móda těch čínskejch písmen a zmlkne. 
Musíš taky trochu uvažovat na tom, jak ta daná tetovačka bude zrovna na tom tvým vybraným místě vypadat a jak do toho místa zapadá. Když si nejsem já jistá, jakože vždycky jsem, ale dělám to i tak, tak si vezmu lihovku a pokud to jde, tak si tu tetovačku namaluju na to místo a prostě ji tam několik – klidně i dní – mám. 
Abych si prostě zvykla. 
Abych si byla jistá, že tam je to místo a že tam to bude vypadat tak, jak chci já a že to bude zkrátka dobrý. A abych se na to připravila.
Pokud začnu jen trochu váhat je to špatně a celej proces opakuju tak dlouho, dokud si jistá prostě jsem na 100000%.


Věc číslo 3 – Termín
Máš vybranou tetovačku, místo kam půjde a teď jen kdy na ni jít.
Jasně, konkrétní termín si musíš domluvit s tatérem, ale obecně platí – nechoď v létě. Já vím, že tě to láká a zrovna v létě nemají tatéři tolik práce (proč asi, že?) a můžeš ji mít klidně i zítra, ale ne. To je taky špatně. 
V létě a obecně v teplým prostředí je kůže roztáhlá a teplejší. Díky tomu se hůř chytá inkoust, takže se může klidně stát, že nebudeš mít půlku tetovačky. Že ti prostě ten inkoust takzvaně vypadne. Taky v létě na sobě moc vrstev nemáme, tudíž sluníčko svítí a tebe to láká se opalovat nebo prostě obecně se slunit a to se nesmí. Z toho můžeš mít klidně zánět nebo dokonce i rakovinu. Prostě tetovačka v prvním měsíci svýho života na sluníčko nesmí. Navíc by ti to hóóódně rychle vybledlo a mohla bys jít znova. Plus ještě ji nesmíš máčet, takže na bazén či moře zapomeň. Naprosto nejideálnější je teda zima. Kůže je stáhlá, tvrdší, chladná, na slunko nechodíš a k vodě už taky ne, takže prostě ideál. 
Teď to možná bude znít divně, ale pokud můžu poradit, tak si tetovačku udělej klidně až za nějakou delší dobu. Nejlíp si počkej aspoň rok. Za prvé se sám ujistíš, že ji chceš a že chceš právě ten danej motiv a za druhé se na na to budeš fakt těšit a budeš mít čas na ni myslet. Zjistíš, jestli se ti neohraje v hlavě a prostě si to buď potvrdíš nebo ne. Já si třeba na rukáv, kterej mám v hlavě už tak tři roky počkám ještě tak rok.


Věc číslo 4 – Studio a tatér
Pro mě v poslední době boj, protože sehnat kvalitní studio a fakt dobrýho tatéra je asi stejně těžký, jak sehnat kadeřníka, kterej ti ušmikne fakt jen to, co mu řekneš.
Jako takto: jsou lidi, který toto neřeší a prostě jdou kamkoliv. To je špatně. Každý studio nabízí něco jinýho a to myslím jak v tatérovi, tak v nádobíčku na tetování a hlavně barvě. Tatér může bejt fajn, ale zjistíš, že zkrátka neumí malovat. Jasně, skoro každej tatér umí malovat, páč jinak by ani tetovat nemohl, ale né každej maluje originálně a tak, že si s kérečkou vyhraje a to je důležitý! 
Pak jsou lidi, který si teda za ten kompl sednou, projíždí web a koukají na studia a hlavně fotky. To je to hlavní co je zajímá. Jo, to už je v pohodě, páč nějakej obrázek si udělat musíš, ale objednat se rovnou je chyba. Nejlepší je, když už si to studio vybereš, jít osobně za tatérem a říct mu co chceš, kam to chceš a tak nějak všechno kolem. Podle toho zjistíš, jakej má vlastně přístup a to jak k práci samotné, tak k tobě a to je prostě to klíčový. Já jsem takto koukala na web nejmenovanýho studia, fotky pěkný, pán uměl kreslit, psal na webu pěkný věci, tak si říkám ok, zajdu se podívat a větší aroganci jsem v životě neviděla! Takže fakof a šla jsem pryč. 
No a pak jsou lidi jako já, kteří hledají nejenom tatéra, ale člověka, kterej bude naslouchat, kterej pochopí tvou osobnost a bere svou práci jak profesionálně, tak jako koníček. To je prosím pěkně ale prekérní situace, protože takových je málo. Když už se někdo takovej objeví, tak neodvádí tu práci tak, jak já bych chtěla a tam prostě nejdu. S tatérem by sis měl právě sednou jak poklička na hrnec, protože je to právě on, kdo je zodpovědnej za to, jak budeš po celej svůj život vypadat.
Pokud takovýho člověka najdeš, neváhej a objednej se k němu, určitě nebudeš litovat, naopak se budeš těšit jak na něj, tak na to, co ti vytvoří, pokecáš si a můžeš s ním začít v pohodě plánovat další a další obrázky. 
Je to prostě dobrej pocit, když se můžeš otevřít tvorbě a zasahovat do ní. To je prostě to, co by měla kérka představovat – tvůj nápad a tatérovo zpracování. Řeš s ním všechno co tě napadne, říkej mu svoje nápady, svou touhy, přání. Pokud je dobrej vyslechne tě a navrhne to tak, aby to zrovna na tom místě vypadalo luxusně. 


Pro brňáky jsem před nedávnem sestavila menší recenzi na salóny v Brně, takže kdo ještě nečetl, tak hoďte čučku sem
Poslední rada nakonec: nenech si do svýho tetování mluvit, protože pokud to tak cítíš, že to tak chceš, tak to i udělej. Myslím tím od lidí, od tatéra je to něco jinýho. Ten ti naopak může tvou představu hluboce rozvinout a vylepšit.
S radama jsem teda u konce, snad se budou někomu hodit. Kdybyste měli někdo nějakej dotaz co se tetovaček týče, tak mi napište. Ráda pomůžu a poradím .)

MOHLO BY SE TI TAKY LÍBIT

Žádné komentáře

  1. Perfektní, líbí se mi tenhle článek a moc, všude na netu píšou jen lidi ze svých zkušeností, jestli je kéra bolela nebo ne. Naprosto nepodstatná záležitost. Pro mě taky bylo hodně důležité, jak jsem s tatérem vyšla. Kdyby nepochopí co chci, a nerozuměli jsme si nejdu k němu. Co na tom, že jsem čekala půl roku než jsem se k němu dostala. Navíc jsme měli před samotným tetováním několik sezení, kdy jsme si všechno ujasnili.

  2. No vidíš, na tu "bolest" jsem nějak zapomněla, ale jak píšeš je to nepodstatná věc, protože když to tetování chceš, tak se o nějakou bolest nestaráš a jdeš tam s tím.
    Jinak jsem moc ráda, že jsi našla tatéra, kterej ti sedl a se kterým to takto jde. Je jich fakt málo 😉

  3. Článek je dobrej, pomohl mi se ujistit, že tetování chci, ale určitě nechci mít stejný tetování jako půlka Brna (ukázat na obrázek v katalogu….)chtěla bych něco nevšedního….napadlo mě zajít do mafakazz, můžeš mě o tomhle studiu napsat víc?(ceny, čekací doba…) Dík.

  4. Ahoj. Určitě ti ráda pomůžu, ale vzhledem k anonymnímu podpisu ti nemůžu napsat, tak mě prosím kontaktuj do mejlu a pokecáme .)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *