TETOVAČKY

Když jsem byla malá, skoro každej den jsem si chodila do sámošky kupovat žvejky. Musely to bejt ale žvejky s tetovačkou!
Jo, jsem závislá na tetování.
Přišlo to na základce, bylo mi 12 (!) a šla jsem za tátou. Zeptala jsem se ho, jestli si můžu udělat tetování. 
No, dostalo se mi klasické odpovědi: 
„Cooo? 😀 😀 :D“
„Ne tati jako fakt vážně!“
„A co chceš a kam?“
Ukázala jsem mu obrázek, vysvětlila proč jsem si ho vybrala, proč jsem si vybrala zrovna to místo a proč zrovna ten salon. 
„Hm, až ti bude patnáct a příjdeš za mnou, že to pořád chceš, tak ti to dovolím.“
A jak to dopadlo?
Pro mě dobře, pro něj už moc ne. Podepsal mi papír, naběhla jsem s kámoškou do kérkárny a už se do mě zabodávaly jehly.
Ááááááááááááách to byl pocit! 
Vyšla jsem ven a věděla jsem, že jsem tam nebyla naposled.
K dnešnímu dni se na svým těle pyšním pěti tetovačkama a zdaleka jsem neskončila. Ne nadarmo se totiž říká, že jak jednou ochutnáš ink, vezeš se.

A co ty, máš nějakou? .)

MOHLO BY SE TI TAKY LÍBIT

Žádné komentáře

  1. Děkuji, zatím jedu v těch menších věcí, abych si byla jistější, ale v hlavně je tóóólik nápadů a je to právě přesně jak říkáš! Uděláš si jedno a už chceš další 😀

  2. Děkuji, zatím jedu v těch menších věcí, abych si byla jistější, ale v hlavně je tóóólik nápadů a je to právě přesně jak říkáš! Uděláš si jedno a už chceš další 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *