REKAPITULACE OSMNÁCTKY

Když si teď prohlížím svůj Doller (=diář) zjišťuju, že všechno, co se v roce 2018 stalo, mělo a má smysl. Naprosto všechno. Aji stránky, který jsou pomalovaný abstraktníma čárama. I ty listy, který jsou prázdný. 
Rok 2018 byl skvělej. Všechno se formovalo, nebo se začalo formovat. Všechno začalo dávat ještě větší smysl, než jsem si dokázala představit. Dokázala jsem toho tak moc, že tomu sama nevěřím. Proto si teď projíždím ten diář. Abych si to všechno znova připomněla a pochválila se.

V lednu jsem nastoupila do nové práce, která dala směr mýmu životu. Dozvěděla jsem se o sobě, jak je mi souzeno pracovat, jak a co mi vyhovuje a zjistila jsem, čeho jsem schopná. Taky jsem byla na koncertě Wardruny (severský folk) a zašla jsem se psem ke specialistovi, kterej nám nijak nepomohl, což mě neustále mrzí, ale prostě je to fakt a my se s tím už fakt definitivně smířili. Taky jsem si vytvořila pracovní stránky a začala jsem si budovat pořádně svůj byznys, což konečně odstartovalo můj kreativní rozvoj.

V únoru jsem byli na plese a byla jsem příjemně ním překvapená, koupila jsem si super mixér a táta šel na druhý kolo operace. Naštěstí všechno dopadlo dobře.
V březnu jsme oslavili s manželem 10. výročí a zašli jsme si na opravdu luxusní večeři. Nic takovýho jsem nikdy nezažila. Táta oslavil 50. tiny, byla jsem na výtvarným workshopu a konečně jsem pokáceli vrbu na zahradě, která mi dělala fakt už starost.
Duben byl ve znamení sportu. Byla jsem na trailu snad každej víkend, navštívili jsme taky bike park na Slovensku, kde jsem si sáhla na dno a uvědomila si, že nejsem magor. Taky jsem trávila víc času venku a dokončila jsem konečně rukáv. 

Květen byl dost podobnej. Každej víkend na kole a v lese, přes týden venku v parku s kamarádkama. Ocitla jsem se taky na Veggie festu v Olomouci, zašla s holkama do kina na random film (Tiché místo a bylo to boží!) a poprvé jsem řídila auto bez muže. Super byl objev přírodní kosmetiky Dr. Hauschka, která je bezkonkurenční.
V červnu jsem byla na akci 100 let Zbrojovky Brno, navštívila jsem přednášku a výstavu o mýtech Severu, byli jsme na svatbě našich kamarádů, dostala jsem vyhazov z té dobré práce a začala jsem řešit a vymýšlet, co teda dál. Taky jsem snad po roce byla s holkama večer v klubu a znovu jsem si uvědomila, že to nemám ráda a že to není pro mě. Jo a taky jsem objevila heslo svýho života „nic je nejvíc“.

Červenec byl nejvíc objevující. Byla jsem na Šumavě, kde jsem došla k tzv. „slow life“ životnímu stylu a všechno mi zase začalo dávat smysl. Nero oslavil 7. narozeniny a objevila jsem, že miluju len!
V Srpnu jsem si konečně pořídila novej telefon, byli jsme s mužem na minidovči v Jeseníkách (na kole ofc), na Vysočině na další svatbě a začal se vlastně pomalu formovat náš novej život. Přichází totiž první zmínky o stěhování a řešení budoucnosti. Taky jsem o sobě zjistila další zajímavý věci a vlastně jsem se kompletně odhalila a následně i pochopila. 

V září jsme se zúčastnili poslední svatby tohoto roku, navštívila jsem přednášku o židovským hřbitově, oslavili jsme roční výročí naší svatby, udělala jsem doma kompletní pořádek všeho, byla jsem v mým oblíbeným lese a začala jsem si uvědomovat, že to, co mi bylo slíbeno, jen tak nepříjde.

Říjen byl krásnej. Zasedla jsem do volební komise, byla v kině, navštívila jsem tatérskou konvenci, oslavili jsme mamčiny narozeniny procházkou, koupila jsem si iPad, protože můj byznys šlape, upletla jsem si giga pléd, Nero si utrhl dráp, oslavila jsem s holkama Samhain a přišla informace, že stěhování příští rok opravdu bude, tak jsem si musela začít hledat práci. 

Listopad začal oslavou synovcových 1. narozenin, začala jsem pomáhat v bývalým zaměstnání, dostala jsem práci, byla jsem u hypotečního poradce a zažila jsem další luxusní večeři.
Prosinec odstartoval kinem, byla jsem zase po dlouhé době u kadeřnice, měla jsem hodně práce a vlastně jsem měla hned tři práce zároveň. Jo, stihla jsem to. Vánoce u nás trvaly 4 dny, což bylo super, ale i mírně vysilující zároveň. Pořídila jsem si poslední věc, která mi bránila k dalšímu rozvoji a zosnovala jsem další byznys plán, na kterým pracuju.
Víc se dozvíš zase příště 🙂

Závěrem bych chtěla vám všem, co čtete tento blog, nebo mě sledujete na Instagramu, či se vám líbí co dělám, poděkovat za přízeň, za lajky, komentáře, zprávy, mejly, … prostě za všechno. Jste všeho součástí a mě to strašně baví a těší! Budu ráda, když spolu zůstaneme zase další rok.
A co vám přeju? Všechno, po čem toužíte. A taky zdraví! <3

MOHLO BY SE TAKY LÍBIT

Napsat komentář