MĚSÍC DO SVATBY, NOVÁ PRÁCE A DALŠÍ NESMYSLY

Ano mám novou práci. Tuto větu jsem za poslední rok řekla 4x! Nejhorší na tom je, že to vypadá, že si vybírám, že jsem nestabilní, že nikde nevydržím a že furt mám s něčím problém. Sorry jako, ale kdo by pracoval pro firmu, která zatajuje informace, nebo pro firmu, která ti po měsíci nedá smlouvu a nebo pro firmu, která ti nedává peníze? Ano, s takovýma firmama jsem se poslední rok potýkala. Málo kdo mi to na pohovorech věřil. Málo kdo mi to věří i tak a i teď.
Dneska ještě někdo nedává smlouvu?
Kdo si prosímvás může dovolit nevyplácet lidi?
Bohužel je to fakt realita a jsem v tomto směru opravdu velmi nespokojená. Nyní mám práci, ale hned první den mi zase řekli něco, co mi neřekli předtím a čekali, až podepíšu smlouvu. Snad se to nějak vyřeší, ale dost tady ta má situace zavání myšlenkou, že tohle není pro mě, že mám mít svoje živobytí.
Upřimně řečeno: já to vím, já to vnímám, ale stále nereaguju. Mám strach. Mám strach, že selžu. Ve finančních záležitostech jsem velmi opatrná a podnikání je hluboká voda, ve které se hodně lehko utopíš, byť plavat umíš. Pevně věřím, že všechny tyhle mý zkušenosti, který byly více než negativní spějí jen v tu věc, že už mám s tím něco dělat, a ne vy smyslu najít si novou práci, to jsem dělala do teď a podívej se… Musím se rozhoupat, musím uchopit svůj život do svých rukou a jít cestou k nějakým cílům.
Edit: dostala jsem výpověď. Další znamení. Přemýšlím jakej bude další krok. 


Za měsíc už bude po svatbě. Konečně! 😀

Ne, aby to neznělo tak divně, tak se prostě těším na to, až tady ten šílenej kolotoč věčnýho shánění, kupování, ptání se a domlouvání skončí. Je to naprosto šílený, kolik věcí a všeho kolem se dělá pro jeden den. Dočista mě to rozčiluje a to na to jen myslím.
Jestli máme všechno?
Nevím. Snad.

Ráda bych představila poměrně novej projekt jedné mé známé a její kamarádky. Jmenuje se Holky bez silikonů – link – a pokud tě zajímá výroba přírodní kosmetiky, zdravý recepty, přírodní tipy a všechno co se kolem toho týče, určitě mrkni na jejich web, bude se ti tam líbit 🙂
V červenci, páč jsem měla narozeniny a byla jsem na dovolené (ano, fotky fakt budou!), jsem si dovolila trochu zautrácet a pořídit si pár maličkostí, který občas radost udělají.
Od přítele jsem dostala rozšíření hry Zaklínač: Divoký Hon na O víně a krvi. Zaklínače miluju nejen jako knihy, ale i jako hru. Je to asi jediná hra, kterou fakt můžu hrát pořád. K DLCčku jsem dostala i Gwint, což je hra, kterou zaklínač hraje. No a neboť i přes všechny zaklínačský věci, který doma mám mi chyběl takovej průvodce, tak jsem si ho musela konečně už koupit. Našla jsem v něm dost odpovědí na různý otázky, páč v knížkách ani ve hře se všechno prostě nedozvíš, tak jsem ráda, že už mám doplněné znalosti.
O Joco Cup už víš, pokud ti to uniklo, tak se mrkni sem. Na dovolené jsem si koupila knihu svýho nej filmu a to Muži, kteří nenávidí ženy. Určitě to všichni znáte. Knížka je dost podobná filmu a moc se mi líbí. Dál jsem si koupila šampon od Santé, páč jsem si na dovolenou zapomněla nějakej přibalit a pak bambusový kartáček, který používám, ale tentokrát s extra jemnýma štětinkama, který jsem za boha nemohla v Brně najít.
Protože narozeniny měl i můj pesan, koupila jsem mu novej pelíšek. On je potvora ničivá a svoje pelíšky prostě trhá. V noci. Takže pak půl roku spí na dece, nebo v pracovně na sedačce (ne, tu netrhá) a pak mě to přejde a dostane zase novej pelech. Každopádně tenhle jsem koupila totálně levně, takže to mě přemluvilo. Dokonce jsem ho táhla 4 km pěšky na zádech a u chaty mě píchla včela do prstu u nohy, takže to mám tak pěkně spojený. Pelíšek se ale líbí a zatím drží.
Poslední věc, kterou jsem si dopřála k narozeninám byl lístek na Wardrunu. Je to jedna z mých oblíbených skupin. Jsou to norští pohané, takže má krevní skupina. Vždycky mě dostanou do té hluboké nálady, někdy až snad to mírné meditace a pak stěží lezu do reality, ale je to super <3
Mám radost, že když už je v noci zima a to i přesto, že přes den se dá ještě opíkat. No zkrátka mám radost, že to nesnesitelný vedro si dává odchod a já začínám pociťovat podzim. Cítím ho ve vzduchu. A na podzim… jo na ten se těším strašně moc. Navíc si ho hodlám užít a prožít. Nejvíc se ale těším, až budem mít domek. Naprosto vím, že si budu ujíždět na (právě nejvíc) podzimních dekoracích a že podzim mi bude dodávat přesně tu atmosféru, kterou doma potřebuju. Ó cítím vůni štrůdlu, slyším zvuk praskajícího dřeva v krbu a venku je chlad, deštivo a všude to voní.

MOHLO BY SE TI TAKY LÍBIT

Žádné komentáře

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *