HALLSTATT, ZÁPADNÍ RAKOUSKO

Hallstatt je malinký, horský městečko. Nemá ani 1000 obyvatel a skládá se prakticky jen z jedné dlouhé ulice a náměstíčka. Ačkoliv je to fakt „díra“, lidí je tam jak na Václaváku. Vlastně ještě víc. Toto místo totiž patří k nejfotografičtějším městečkům na světě!
V Číně dokonce vyrostla jeho naprosto věrná kopie. A já se vlastně ani nedivím.

Hallstatt leží v Solné komoře vedle jezera Hallstätter See v západním Rakousku, což je oblast v Severních vápencových Alpách, která společně s pohořím Dachstein patří do světovýho dědictví Unesco.
Díky své poloze – mezi horama a jezerem – zde až do 19. století nebylo možno přijet nijak jinak, než na lodi, či horskou stezkou, která se lemovala i nad střechama těch nejvýše postavených domů.
Jednotlivý domy se v obci tísní vedle sebe na úzkém pruhu pobřeží mezi horama. Některý domy jsou dokonce částečně postaveny na kůlech zapuštěných v jezeře. 
Koncem 19. století byla konečně postavena silnice kolem západního pobřeží, kvůli které se ale muselo několik skal odstřelit.
I přes nehostinost krajiny byla tato oblast již v dávných dobách velmi vyhledávaná. Hallstatt totiž leží, jak jsem již uvedla v Solné komoře, kde se těžilo tisíce let.

CO MUSÍTE VIDĚT
V Hallstattu musíte vidět všechno. Všechno je totiž dokonalý. Ale rozhodně se musíte projít po té hlavní ulici. Tam narazíte na ty nejkouzelnější krámky vůbec. Na lidech, kteří v nich pracují, je vidět čistá radost, že tam můžou být. Já si takhle jedno ráno zašla do místní kavárny, koupila si lungo, pak si zašla do té nejrozkošnější pekárničky, kde teda buchta stála snad 7 éček, ale co už, a prošla se zpátky k autu. Nezní to vůbec záživně, ale… ALE! Ráno bylo asi 5 stupňů, nad jezerem byla mlha. Hory nešly pořádně ani vidět, ale ten vzduch mluvil jinak. Je to místo s naprosto magickou atmosférou, kterou prostě nepopíšu. To se musí zažít. Zpoza mlhy začalo vykukovat slunko, mlha pomalu ustupovala a začaly se nad hlavama tyčit hory. Dokonalý.

Ok přestávám snít, pardon. Takže, kromě té slavné uličky a krámků si udělejte procházku kolem toho jezera. Je to sice štreka, ale stačí dojít do sousední vesnice – Obertraum – a odtam jede zpátky loď do Hallstattu.

Když už budete v „centru“, mrkněte na ten kostel. Jo, na tam ten, kterej je na každé fotce. Já sice na kostely nejsem, ale je fakt krásnej. Asi nejhezčí, kterej jsem kdy viděla.
Co je super, tak to je kostnice, která se nachází hned vedle toho super kostela. Kostnice tam je od 16. století!
Určitě zajděte do Solných dolů, což je snad i nutnost, když se nacházíte v solné oblasti. Jejich solnej důl je jeden z nejstarších na světě! Sůl se těžila už před sedmi tisíci lety a je tomu tak dodnes. Potrubím starším více než 400 let se sůl z dolu dostává ke zpracování do čtyřicet kilometrů vzdáleného města Ebensee. Je to prostě světovej unikát.
Mimochodem, říká vám něco název Bad Isch Salz? To je ta slavná sůl a ta pochází právě odtam. Mají tam na to přímo krámek. Ten se nachází u vstupu do solných dolů. Vyveze vás tam lanovka a nahoře si můžete dát oběd v nejvyhlášenější restauraci, která je položená 360 metrů nad jezerem. Když už budete nahoře, běžte na vyhlídku Skywalk. Je to paráda, hory vás učarujou ještě víc. Taky ale můžete jít do kopce pěšky, cesta zabere zhruba hodinu. Tak to dělávaly zdejší ženy, které snášely sůl z místa její těžby do údolí několikrát denně. Sůl se nakládala na lodě na Hallstattském jezeře a řekou Traun, která jím protéká, se dostala až do Dunaje.
Kolem solných dolů vede i stezka, kde se nachází mimo jiné i pohřebiště a staré traťě pro dělníky.

Co se týče těch praktických informací, jako je třeba ubytko, nebo restaurace, tady vám moc neporadím. My totiž spali na střeše auta ve speciálním outdoor stanu. A jídlo jsme měli s sebou, takže jsme si vařili na vařiči. V restauraci jsme byli myslím jen dvakrát a moc nám teda nechutnalo.

CO JE NUTNÝ VĚDĚT
Hallstatt je hodně drahej. To především. Hodně peněz prostě s sebou. Bankomat je tam jen jeden a to v info centru, který nelze minout.
Připravte se taky na hodně lidí. Já jsem z toho byla celkem v šoku, protože jsem to fakt nečekala. Mraky turistů (hlavně těch z asijských zemí) a málo místo je prostě normálka. Statistika uvádí, že za rok toto městečko navštíví zhruba milión tzv. jednodenních turistů, v hlavní letní sezóně to je na 7000 lidí denně!
Jak už jsem několikrát zmínila, počasí je tam fakt totálně aprílový. V noci jsme zažili i tři stupně, dopoledne zataženo a mlha, přes oběd pařák, pak se zatáhne, prší a mlha, pak se to rozežene a je zase parák a v noci déšť a totální zima. Takže funkční oblečení je základ a pláštěnka s sebou!
Pokud byste jeli taky tak dobrodružně a chtěli spát třeba ve stanu, jeďte raději přímo do kempu, kterej tam taky je, úplně na konci, páč vzhledem k tomu, že dokola jsou hory, tak i když se zašijete co nejdál od civilizace, tak buď spíte na něčím pozemku, nebo se tam pasou ovce, nebo tam hučí vodopád, nebo je to prostě z kopce a nebo vás někdo vyžene. Jako nás.

Do Hallstattu ale určo jeďte. Je to návrat do minulosti. A určitě tam jeďte aspoň na tři dny, jinak nemáte šanci všechno stihnout a hlavně tu atmosféru pořádně nasát. Ta je fakt jedinečná.

MOHLO BY SE TAKY LÍBIT

Napsat komentář