NESMYSLY

DOLNÍ RAKOUSKO

První letošní dovču mám už za sebou a přináším pár zase jiných tipů, kam se jet podívat.

Jela jsem s mužem (opět) do Rakouska. Naposledy jsme tam byli na naší svatební cestě, v září 2017 ve městečku Hallstatt (jsem právě zjistila, že jsem na toto kouzelný místo neudělala článek! Napravím, přísahám!). Teď jsme se do Rakouska vrátili a to hlavně z toho důvodu, že se nám tam fakt líbí. Já jsem na hory a jezera a když k tomu připojíš divokej les, jsem doma. Kór takhle, když ještě není pořádný teplo.
Na Rakousku jako takovým se mi i líbí, že není tak profláklý jak Švýcarsko a přitom nabízí úplně to stejný. Plus od nás z Brna to máme kousek, tak proč toho nevyužít, že?

Tento rok jsme jeli cíleně do Dolního Rakouska. Bydleli jsme přes airbnb ve vesničce Neunkirchen, která působila strašně ospale. Jako fakt. Tam totiž skoro nikdo nebyl. Nevím, jestli to bylo volnem, ale potkali jsme akorát pár lidí na náměstí a v restauraci.
Ubytovaní jsme byli v malým domečku, kterej jsme měli celej pro sebe. Měl zahrádku, dvorek a posezení, takže ráno kafíčko venku bylo parádní.

Vždycky, když někam cestuju, mám připravenej plán. Plán toho, co všechno kolem je, na co se můžu jet podívat, co chci vidět a co naopak vynechám. Mám to většinou i napočítaný na čas, abych prostě věděla, co se dá stihnout.
Můj manžel je ale opačnej případ. Naštěstí jsme už tak sehraní, že on ví, že já vím kde a co, takže je to ve finále na mě.
Měla jsem teda sepsaných asi pět věcí a navštívili jsme tři.

První cíl byl 20 Schilling Blick, což je nejstarší železnice v Evropě, postavená byla v roce 1895. Nachází se v horským městečku Semmering a pyšní se 184 metrů dlouhým viaduktem, kterej vypadá jak z Harryho Pottera.
Tento viadukt je dokonce památka Unesco a v minulosti byl i na bankovce – odtud ten název.

Vyfotila jsem nejznáměší a nejkrásnější úsek dráhy a to právě ten viadukt přes údolí Kalte Rinne, kterej je vysokej 46 metrů, horu Polleros Wand a tunes skrz ní a viadukt přes Krausel Klause s malým stejnojmeným tunelem. V pozadí je hřeben Rax a hora Schneeberg.

Další cíl bylo jezero. Jezera miluju, kór ty na horách. Nejkrásnější jezero ležící v Dolním Rakousku je jezero Leopoldsteinersee.
Už jen tou cestou k němu jsem byla naprosto dojatá. Prvně dálnice, pak vesničky, pak se stoupá a stoupá, všude jen hory a domky s obříma pozemkama, na kterých se pasou krávy, ovce či kozy a pak? Pak jsme jeli snad po vrcholkách hor až k samotnýmu jezeru.
Tohle jezero stvořila sama matka Země. Je naprosto nedotknutelné lidskou rukou. Voda tudy stéka z hor. A je fakt hodně HODNĚ studená. Někoho totiž napadlo, že proč jít po mostě, jak normální lidi. Tak jsme si zuli pohorky a šup tam! Málem jsem to nevydržela. Fakt. Dostala jsem takový křeče, že jsem měla co dělat, abych zůstala stát. Ale vydržela jsem to. A teď se tomu směju.
Tohle jezero je prostě TO jezero, který musíš navštívit. Tak průzračnou, krásně lagunovitou vodu jsem v životě neviděla. Kolem dokola hory, zasněžený hory (!!!) – severně vrchol Hochblasser (1 771 m n. m.) a východním směrem od jezera vrchol Pfaffenstein (1 871 m n. m.) .

Hora Erzberg (1465 m.n.m.) se nachází v sousední vesnici Eisenerz od jezera Leopoldsteinersee a tvoří tak součástí pohoří Železné Aply. Tato hora je nejstarším a nejbohatším nalezištěm železné rudy v Evropě. Kromě svých kaskád láká každoročně na závody v enduro motorkách.

Všechny fotky jsou moje 🙂

Horou Erzberg sice náš výlet nekončil, ale už jsem tolik nefotila a až tak ten zbytek záživnej, nebo něčím vyjímečnej nebyl.
Rakousko pro aktivní dovolenou rozhodně doporučuju! Nabízí tolik možností, tolik přírodní krásy, památek, bohatství, kultury, že není potřeba jezdit x tisíc kilometrů, abyste toto zažili.
Každopádně i když máme už nějaký kus Rakouska prozkoumán, s naprosto klidným srdcem můžu říct, že naposled jsem tam opravdu nebyla. A že se těším, kam to zase bude 🙂

Máte rádi aktivní dovolenou? Kam rádi jezdíte?

Napsat komentář