DOLLER

Když jsem se o něm dozvěděla úplně poprvý, nebyl vůbec tak známej a vlastně ho ještě moc lidí nemělo. Hned jsem zauvažovala, že si ho koupím, páč ten jednoduchej design mi prostě hraje do noty, ale už jsem diář měla. Celej rok jsem pak ale furt přemýšlela, že si toho Dollera koupím. Když se blížil čas, začala jsem pořádně řešit jak je rozloženej, jak je těžkej, velkej a jestli bude pro mě vlastně vhodnej. To už ho mělo celkem dost lidí a slyšela jsem na něj samou chválu. Četla jsem si různý recenze, rozhovory, ale nekoupila jsem si ho. Sáhla jsem zase po Moleskinu.
Proč?
Jsem zvyklá s sebou nosit co nejmíň věcí to jde a Doller úplně malej není. Taky je celkem těžkej a hlavně má pevnou vazbu. Tento rok jsem se na tyhle moje „požadavky“ prostě vyprdla a koupila si ho. A jsme kámoši.

Doller je formát takové užší A5. Má tvrdou vazbu potaženou koženkou. Dá se koupit v černé a od prosince i růžové barvě. Papír je českej s certifikací FSC.
Základní rozvržení diáře je měsíční na dvě stánky a pak týdenní ve sloupcích po dnech na dvou stranách. Na každej měsíc a týden si můžeš dát cíl, napsat poznámky, nápady, novinky, máš tam kolonku „udělat“ a „zavolat“ a na konci každýho měsíce máš další dvojstranu, kde máš shrnutí měsíce. Pak ještě následuje (opět) dvojstrana na poznámky a startuje další měsíc, kterej začíná zakroužkováním měsíce a citátem. Jak jinak než motivačním.
Myslela jsem si, že mám všechno dobře promyšlený, naplánovaný, rozvržený, ale ne. Veřejně přiznávám, že nejsem tak dobrá v plánování jak jsem si myslela a je to celkem novinka pro mě. Doller to má prostě v sobě.
Nikdy jsem nic takovýho nedržela v ruce, nic takovýho nevlastnila. Tohle prostě není obyčejnej diář. Tohle je skicák všech nápadů, snů a plánů. Tohle je rozvrh času, myšlenek, peněz, povinností. Nutí mě nad tím vším přemýšlet. Nutí mě být ještě víc kreativní. Nutí mě být víc dokonalá. Dokud jsem ho nedržela v ruce a nelistovala jsem jím, vůbec jsem prostě netušila, co tenhle deník je vlastně zač. Zbytečně jsem ho dva roky posuzovala a vlastně i svým způsobem odsuzovala. Zbytečně jsem na něm hledala chyby obyčejnýho diáře, zbytečně jsem ho na dva roky zkoumala. Furt tím samým stylem, na kterej jsem byla zvyklá.
Dost doufám, že díky všem těm myšlenkám a plánům, který v hlavě mám a který chci nějak přinést na svět mi právě Doller pomůže v jejich dosažení.

UložitUložit

MOHLO BY SE TI TAKY LÍBIT

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *